Kdo z koho
Kdo z koho
Zpět na začátek
Bodování
Dovednosti
K Dovednostem
Hledat ve fotkách
Všechny články
Přihlásit se
PŘIHLÁŠKA zima 2020
PŘIHLÁŠKA léto 2020
Trackables
Jak jsme si užili lezení
Jak jsme si užili bazén
Jak jsme si užili jurtu
Jak jsme si užili Libušín
Jak jsme si užili Helfáč
Žádné akce

Oddíl sponzorují:
Valid HTML 4.01! Valid CSS!

Petr Malát
2002-2010


Poslední mise a útok na Zemi

Tento červnový čtvrtek jsme se nešli učit do škol, nýbrž se sbalenými batohy v uniformách SG stojíme před základnou u Zimního stadionu v Kladně. Nejsme zdaleka všichni. Stojí zde 6 nejlepších vojáků z SG1: Kuře, Sára, Honza, Kevin, Julinka a Čárka. Za celý rok splnili nejvíce dovedností a proto tedy mohou vyrazit na tuto misi společně s kapitánem Veverkou a s psí kamarádkou Happy. Ta je nejprve odvedla přes město na nejbližší letiště, aby stihli let do Ameriky. Nikdo jsme nechápali jak je možné, že letadla létají po kolejích a místo letušek kolem nás procházela vlaková průvodčí.

Nenechali jsme se zmást, je jasné, že mise je přísně tajná! Během letu každý z nás obdržel dopis přímo od generála. To, že měl každý jiné znění nikdo netušil. V Hostivicích jsme poprvé přestupovali na jiné letadlo a dlouhou chvíli jsme si zkrátili zpěvem a drezůrováním psa, což velice pobavilo kolemsedící cestující. Letem světem po hodince cesty ocitáme se na runwayi v Karlštějně. Zde chvíli probíhá debata kudy kam a kudy nekam. Nakonec vyhrála mapa, která jakoby spadla z nebe a prozradila nám, kde že nalezneme žlutou stezku a tedy první cestu, po které se máme vydat. Pravdou bylo, že každý z členů SG měl část cesty a měl tedy ostatní navigovat kudy se mají vydat, když zrovna tápali co dál. A tak nebylo překvapením, že hned na první červené zaměnili směr a cvičně si vyšlápli kilometrový kopec tam a zase zpět. Tato zkušenost je naštěstí nenechala chladnými a neustále opakovaným rozkazem: "Kde máte značku?" postupně pochopili, že pro tento den, jsou pro nás barvy na prvním místě! Cesta vedla pěknou krajinou, minuli jsme hrdě vzhlížející hrad Karlštějn a šlapali si to cestou necestou. Ani v tomto vedru nás příroda nenechala na holičkách a hned několikrát jsme si díky pramenům mohli doplnit zásoby vody. Neunikla nám ani prohlídka lomu nebo mrtvej hraboš. Asi po 13-ti kilometrech spatřili naše pohledy známou tvář našeho generála, který se slitoval a na poslední kus cesty nám pobral bagáž. Odlehčeni neseme se jako pírka přes Syslí louku až k nedalekým výběhům pro koně. Dokonce i oslí kamarád na nás zahýkal. Malý problém v podobě chybějící cesty vyřešila kapitánka Veverka dohodou s místními domorodci, kteří nás správně navedli a vpustili svou cestou do lesa, kde jsme již brzy měli spatřit cíl. O tom jak vypadá cíl jsme věděli jen málo, je prý na levo nebo možná na pravo od cesty a poznávacím znamením jest vlčí hlava. S blížící se tmou jsme i my došli k malému srubu postavenému ve svahu uprostřed lesa zvaného Vlčí doupě. Nečekala nás ale žádná odměna, ale napadení, jelikož nás předběhla jiná grupa a museli jsme si tedy spaní vystřílet nerfkama. Unaveni cestou i bojem, upadáme tento večer do tvrdého spánku....respektive jak kdo. Takový Kevin s Kachnou prý rádi gymnastiku i během spánku. Proto nás ráno nepřekvapilo, že nacházíme Kachnu omotanou kolem dětského kočárku, jenž byl zaparkovaný na terase.

Páteční ráno jsme oslavili palačinkami z rukodělného závodu Veve a Monča, protože bez týmové práce by snad ani nedrželi po hromadě. Nicméně žaludky nám nekručely a po strávení tak dobrého snídaňového oběda bylo na čase pustit se do práce. Věděli jsme, že večer přijede dalších X lidí a je tedy potřeba zajistit jak dříví na oheň tak vodu. Pro vodu jsme chodili za strýcem vodníkem nedaleko pod kopcem. Kromě toho všeho přišel ještě jeden velice důležitý rozkaz a to obalit a osmažit asi milion řízků na druhý den. Někteří z nás viděli syrové kuřecí řízky takhle z blízka poprvé a jistě pochopíte, že vojínka Kuře to špatně nesla přes srdce. S dalším večerem dorazil i zbytek posádek s kapitány Aničkou a Deedee a generálem Pizízem. První tým však ještě nedokončil misi z předchozího dne a čekala je ještě cesta na neznámou planetu, kde mají problém s počasím. Než se vypravili na cestu, museli tedy vyrobit svůj vlastní stroj na ovládání počasí. Kevinův tým zvolil dřívko s pěti listy, Kachny tým zase stvárnili stroj podobou obalu na kytaru. Po průchodu branou spatřil tým SG za stromem mužíčka v růžové pláštěnce. Celý se třásl zimou a povídá: "Od té doby, co nám ukradli stroj na počasí pořád jen prší a je tu strašná zima! Vy máte stroj na počasí?" Mužíček si vzal tedy od SG1 nový prototyp stroje a nastavil slunečné počasí. V tu chvíli ze sebe shodil pláštěnku, začal se svlékat a děkoval za pomoc, jelikož mu bylo po dlouhé době pořádné vedro! Po návratu obou týmů z této planety jsme pak společně i s ostatními usedli kolem ohně, opekli si buřtíky a zapěli oblíbené písně. Noc byla krásná, klidná a sardinková.

Následujícího rána jsme pobrali nerfky, řízky a vodu a vyrazili na slibovanou Ameriku. Pizízův SGmobil nás přiblížil o několik kilometrů na americké parkoviště. Zde nás ještě čekal poznávací test cizích ras, které jsme během roku s hvězdnou branou potkali. Než skončilo testování překvapil nás příjezd kapitána Ketky, která nás chtěla také doprovodit poslední misí Stargate. V kompletním složení 23 vojáků, 5-ti kapitánů a jednoho generála vyrazili jsme k hlavnímu cíli této mise a tedy AMERICE. Počasí nám přálo a cesta byla velmi příjemná, jediné co nás drželo na pozoru byla zakázaná slova ano, jo, ne, no. Jak jste vyřkli zakázané slovo, tak v tu chvíli po vás někdo chtěl kartičku a cílem bylo získat jich co nejvíce. V tomto úkolu se jasně projevilo, že nejčistější uši má Adélka! Krásy Ameriky jsme obdivovali skoro celou cestu. Modravá voda obklíčená vysokými skalami nabízela až strach nahánějící pohledy hlavně pro ty, co se bojí výšek. Ti si to pak vynahradili rozlehlým výhledem do dálek jenž se táhly skrze louky jimiž jsme procházeli. Řízky tedy přišli k chuti každému a malou Julinku to dokonce tak zmohlo, že si hodila i pěkného šlofíka.

Všichni jsme však tušili, že je před námi ještě průchod branou a určitě i s tím spojené nástrahy cizího světa. Cestou k bráně jsme ještě zajistili několik předmětů, které jistě do lesa nepatří jako třeba kartáček na zuby, houbička, či trychtýř. Klikatá cesta nás zavedla do zákoutí keřů, kde již čekala aktivní brána. S nabitými zbraněmi jsme se přesunuli do obdobně vypadajícího světa jako je ten náš. Rozkaz zněl jasně: "Buďte na pozoru, nebezpečí číhá všude!" A taky, že ano, na nedalekém place vypadajícím jako louka se zničeho nic vynořil bojovník s nebezpečnou zbraní snad s nekonečným množstvím nábojů. Tento kullbojovník neváhal ani vteřinu a začal po nás všech drasticky útočit. Problém nebyl v množství vojáků, problém byl v tom, že byl nesmrtelný a tak ani tisíc nábojů do něj mířených nevedlo k jeho poražení. Avšak jeden jeho náboj stačil k tomu, aby každý z nás padl. Kullbojovník tedy neporažen zmizel zase tam odkud přišel a my zdrceni porážkou řešili jako se ho zbavit, aby nemohl dále ohrožovat nás a nebo třeba i obyvatele planety Země.

Nakonec padlo zásadní rozhodnutí a to, zbavit se hvězdné brány, aby jí nemohl již prostoupit. A tak s rýčem v ruce, opoceni tvrdou prací, kopeme ohromnou jámu, kde následně ukryjeme možná na vždy hvězdnou bránu. S poslední hromádkou hlíny mizí i stříbrný kruh se symboly. Možná trochu zklamáni, možná trochu smutní vracíme se zpět do Vlčího doupěte strávit společně poslední večer před návratem domů.

Tichou noc prozářenou hvězdami provázíme tóny generálovi kytary a zpíváme trempské písně. Poslední den už jen rychle poklidit, pobalit, pozamykat a vyrazit na vlak domů. Cesta uběhla rychle a na Kladenském nádraží se naposledy rozloučíme v rámci hvězdné brány a z plných sil zařveme si naše AHOJ poslední výpravě v roce! AHOJ!!!


Redakce
2017-07-14
počet zobrazení: 1121
Fotky
Připraveni!
Připraveni!
Karlštejn
Karlštejn
Skoro v cíli
Skoro v cíli
Palačinkové ráno
Palačinkové ráno
Kuře s kuřaty
Kuře s kuřaty
Noční akce
Noční akce
Zmrzlý mužíček
Zmrzlý mužíček
Večerní potlach
Večerní potlach
Amerikáá
Amerikáá
Společně
Společně
Společně společná
Společně společná
Bylo krásně
Bylo krásně
Pěkně do kopečka
Pěkně do kopečka
Odpadlík
Odpadlík
Co do lesa nepatří?
Co do lesa nepatří?
Banda výletníků
Banda výletníků
Cool bojovník
Cool bojovník
Všechny dostal!
Všechny dostal!
Dostala to..
Dostala to..
Naposledy...
Naposledy...
Hluboko pod zem
Hluboko pod zem
Denní rutina
Denní rutina
Jen papkejte..
Jen papkejte..
Chlebožrouti
Chlebožrouti
Kdo si hraje...
Kdo si hraje...
Ahoj!
Ahoj!

[Promítnout fotky]
Související články
S tímto článkem zatím jiný článek nesouvisí
Související soubory
Komentáře k článku


Jméno
Heslo
Bez hesla (Totožnost nebude ověřena)

Komentář:



09-F9-11-02-9D-74-E3-5B-D8-41-56-C5-63-56-88-C0