Únorová výprava začala netradičně na nám. Svobody v Kladně. Když jsme se konečně dočkali a Veverka s netradičním zpozděním dorazila, mohl program vypuknout. Děti se rozdělili do tří skupin a každá z nich obdržela zprávu v morseovce... Po vyluštění jim přebývala dvě písmena a tak si snadno mohli odpovědět na šifru: "Když nevíš kam, použij to, co ti zbyde." SV nám ukázalo cestu. Půjdeme dle směrové růžice umístěné v chodníku na severovýchod. Aby děti přeci jen nebloudili moc na prázdno, vyfasovali ještě pár mapových značek s místy ve městě. Tak a můžeme vyrazit! Naše první kroky nás vedli směrem ke kinu Sokol a následně jsme se shodli, že se nabízí značka "turistické informace". I zde se podařilo uhádnout, co myslela Veverka větou: "Když nevíš, tak musíš být ve správný čas na správném místě." Zde nám směr ukázali sluneční hodiny. Obešli jsme kapli sv. Floriána a přesunuli se ke Kladenskému zámečku. Veverka po pár krocích testuje pandí pozornost a ptá se na číslo popisné poslední zastávky. Dalo by se říci, že nikdo nevěděl. Kdo chtěl body mohl vyběhnout zpět a číslo zjistit. Uhádli jste...body nejsou zajímavé pro každého a tak se zúčastnilo jen několik dětí. Bohužel pro ostatní lenochy...v tuto chvíli to sice nikdo netušil, ale přesně tyto body na konci rozhodli o celkovém vítězi. U zámku nabízí Veverka dětem možnost získat ptáka Bombera. Stačí jen uhádnout, který z vedoucích je tajný agent. Ketka by se asi jako masový vrah neuživila, jelikož ji nakonec odhalili všechny týmy. Kroky nás vedli pořád dolů z kopce kolem pomeranče v nadživotní velikosti, Bachrovny (tento název skutečně neudržel nikdo z dětí) až do hutní části města Kladna zvané Poldi. Dvě skupiny Panďat odchází zdolávat závratě, strach a mdloby nebo také vyplavovat adrenalin (dle chuti a nálady) na lezeckou stěnu. Zbývající děti objevovali s Veverkou historii industriálních budov v okolí. Orientace v mapě dala všem co proto. Někteří jednotlivci by se ztratili za prvním rohem. Důležitá torza budov tak neodhalili všichni, ale výsledky nebyli nejhorší, jelikož se jednalo o týmovou práci.A tak jsme objevovali vápenné pece, rudé zásobníky nebo např. bývalou koksovnu. Zde mohli děti získat týmového ptáka Bluese. Museli však nejdříve pronést určenou trasou jednoho ze svých členů a to pěkně po slepu! Nikdo nedošel k újmě a dva týmy svého Bluese získali. Největším oříškem však bylo nalézt vilu, kde kdysi největší hlavy z hlav vedení Poldi pili své kafíčko. Kolem půl druhé jsme pak zdlábli svoje svačinky a vyrazili na další etapu výpravy. Víte co je diskgolf? Že ne? Tak my už ANO! Létající talíře proletěli všech devět košů z nejrůznějších vzdáleností, za použití nejrůznějších taktik, s naprostým odhodláním a bez ohledu na poryvy větru či snad větrů :) I zde mohli získat ptáka Reda, který je nejlepším střelcem mezi všemi. Čas nás ale pomalu začal tlačit zpět ku domovům a tak jsme se vydali parkem Lesík, přes sídliště Vojtěcha Lanny až do ostroveckého lesa, který nás doprovázel až do cíle. Cestou jsme zahráli několikrát "10", to aby děti zkusili nemožné a prostě jednoduše zmizeli a samozřejmě získali sem tam ještě nějaký ten bodík. Veverka tahala moudra pomocí vědomostních otázek z uplynulého dne až k rozcestí "Na Cimrmanském". Tam už postával hlouček rodičů těšících se na své potomstvo. Vyhlášení výsledků nebylo nijak překvapivé, opět zvítězil Viktor. Už je potřeba, aby se mu postavil nějaký řádný soupeř! Počasí i nálada vyšly náramně, tak si troufám říci, že další výprava je zdárně za námi :)