Dne 12.12. si přál náš vedoucí Pizíz, abychom se setkali v 7:30 ráno na kladenském nádraží. V tu chvíli ještě nikdo z dětí nevěděl, kam se pojede. Nastoupili jsme do vlaku. Po několika zastávkách se k nám připojila Bára a dostali jsme šifru. V té šifře nám vyšlo: ,,Vystupte na zastávce Kounov, kde budete moci získat indícii kudy dál za dílkem. Za Jumanji Nigel. Hodně štěstí! Jumanji tě potřebuje! ‘‘.

Když jsme konečně dojeli na zastávkuKounov, tak jsme měli hrát hru, ve které šlo o to prasknout ostatním balonek, který měli přivázaný k noze. Když jsme dohráli, tak jsme získali další šifru. Byla to jednoduchá morseovka, ve které bylo napsáno něco ve smyslu: ,,Pokračujte k poutní kapli svatého Vojtěcha.‘‘. Tam nás čekala další hra a to přenášení papírku pomocí brčka. Po přenesení všech papírků jsme je měli poskládat podle čísel, tak aby nám vyšla další zpráva. Podle zprávy jsme si měli jít prohlédnout kounovské kamenné řady. Zjistili jsme, že máme jít dál po žlutě značce. Hned u první řady jsme se museli dostat průsekem řady přes vedoucí na určené místo, kde se nacházela další šifra. Ve které vyšlo, že máme pokračovat směr Rozcestí Mutějovice železniční stanice. Tam nás čekala další hra. Měli jsme složit obrázek, ze kterého jsme vyluštili kam dál. My děti jsme s vedoucím Viktorem sešly z cesty a zašly jsme si asi o kilometr. Ostatní vedoucí šli dobře, po nějaký době zavolali Viktorovi, protože bychom došli do lesa, kde byl hon. Když jsme se vrátili na správnou cestu, tak jsme chvíli pokračovali a došli jsme na další stanoviště. Tam si každý našel svoji barvu a poskládal obrázek, ze kterého šlo vyčíst kam dál.

Dál jsme měli vylézt na zříceninu Džbán, kde nás čekala další hra. V té hře šlo o to získat další šifru, kterou chránili vedoucí. Bojovali jsme papírovými koulemi, vedoucí měli neomezeně životů a my děti měly dva životy. Ta šifra byla trochu těžší morseovka. Tam nám vyšlo, že máme pokračovat na vyhlídkové místo pod Džbánem. Tam jsme se měli rozdělit na rychlejší a pomalejší. Ti rychlejší chytali dva rychlejší vedoucí a ti pomalejší chytali dva pomalejší vedoucí. Když jsme chytili toho vedoucího, kterého jsme měli chytat, tak jsme od něj dostali další šifru. Měli jsme jít do bývalého dolu Perun. Potom, co jsme málem zabloudili, jsme si měli zavázat oči šátkem a měli jsme jít za zvukem k šifře. Ta šifra byla celkem dlouhá. Vyšly z toho instrukce kam dál. Došli jsme na statek, ale po cestě jsme narazili na svíčku. kde byl vzkaz: ,, Vraťte se za tmy.‘‘. Když jsme dorazili na ten statek, tak už hořel oheň a my jsme si začali opékat špekáčky. Už bylo 16:00. Když jsme všichni dojedli ty špekáčky (oběd).

Pak byla poslední hra, měli jsme ostatním sfouknout svíčku, ale oni nesměli sfouknout svíčku nám. Výherce měl jít na to místo, kde byl ten vzkaz: ,,Vraťte se za tmy.‘‘. Kája, která vyhrála, se bála jít, protože jsme měli jít jenom se svíčkou a byla úplná tma. Kubík, který byl druhý, vyškrtal všechny sirky z krabičky, tak se vrátil. Tak jsem šel já (Janička) a já jsem ty sirky po chvilce ztratil. Když jsem se vrátil, tak jsme šli všichni tři s baterkami. Když jsme se vrátili, byla večeře a k večeři byl bramborový salát se sekanou. Když konečně všichni dojedli, tak jsme si šli zazpívat vánoční koledy ke stromečku a asi po třech koledách, jsme si rozdali dárky. Každý šel do auta, které mu bylo určeno a frčeli jsme domů. Domů jsme dojeli kolem desáté večer.

Redakce
2021-01-06
počet zobrazení: 102